Sto hororů ve sto slovech

Překvapivé, strhující, zažírající se hluboko bez očividného konce, to vše obsahuje kniha Sto hororů ve sto slovech, různých autorů, především českých.

Nenechá Vás chladnými, zanechá stopu a brouka v hlavě, kterého se jen tak nezbavíte, jelikož konce se nedočkáte.

Byla jsem skeptická, protože Čeští autoři a horory? Ve sto slovech? Dejte pokoj! ALE nebyl to přešlap, bylo to něco nového, originálního a řekněme si upřímně, napsat horor ve sto slovech? Kdo z nás to dovede? A to nemyslím krvák, ale skutečně strachuplný příběh, který se Vám zaryje hluboko pod kůži a nepustí. Tohle se autorům povedlo bravurně.

Každý z autorů má svůj styl psaní, pojetí daného tématu a hlavně má nápad. U některých povídek jsem zírala, četla znovu nebo prostě jen kroutila hlavou. Každý z nich to pojal po svém, takže jediná věc, která je spojuje je onen hororový žánr. U někoho spíš groteska a horor v jednom. Což je mimochodem skvěle praštěná kombinace.

Zvlášť se mi líbilo pojetí dvou autorů - Bočka a Zubíka, jejich zvrácenost, dvojsmysly a groteskně - hororové povídky mě doslova nadchly!

Knížka je tenoučká, ideální jen tak na oddech, do MHD nebo pro zakusení zvrácenosti a nápadu autorů. Stojí za to a myslím, že se jim to povedlo a zaslouží si nějakou tu pochvalu. Dejte jim taky šanci, je to něco nového, co tu ještě nebylo.

Malá ukázka zvrácenosti Bočka a Zubíka:  "Tak, Milánku, podívej se, to máš krásnýho bratříčka, viď?" Chlapec se zatvářil poněkud zklamaně. "Ale, mami, dyť je tak hrozně malej!""Prosím tě, to je přeci úplně normální velikost. Radši se koukni, jaké má roztomilé prstíčky. Co?"
Milan pokrčil rameny: "No."
"Tobě se člověk ničím nezavděčí. Vždycky sis přeci přál sourozence."
"Jo," vzdychl chlapec, "ale ne takovýhleho."
"Hele, neštvi mě," matka náhle zalitovala, že ho sem vůbec vzala.
"A to bude furt v tomhle?" zaťukal na skleněný obal preparátu.
"Pořád," odsekla nakvašeně, "a uvědom si, že kdybych nevedle tenhle ústav patologie, tak už jsi měl dávno brášku v hrobečku!"

Název knihy: Sto hororů ve sto slovech
Autoři: Vojtíšek, Blažek, Hrivnáková, Diuk, Boček a Zubík, Haidingerová, Štefko, Bílek, Pocha, Šedý
Žánr: Horor
Kde koupit: třeba zde :-)

Útok na pekárnu

Po přečtení jsem dostala takovou chuť na BigMaca, že jsem se musela držet, abych nesedla na bus a nevyrazila hned. Tak jsem vyrazila až o několik dní později (ostuda). Od teď budu mít BigMaca spojeného s Útokem na pekárnu.

Opět jedna z knih u které mne zaujala obálka, ilustrace a příběh psaný zelenou barvou. Zelená tomu vévodí.

Z knihy mám poněkud smíšené pocity a vlastně ani nevím, jak jí ohodnotit, myslím, že si musí udělat názor každý za sebe.

Pro mně to byla symbolicky laděná, filozoficky napsaná kniha, která v sobě skrývala mnohá zákoutí a dvojsmysly, které Vám buď došly a nebo taky ne.

Je o muži, který má nepřekonatelný hlad a ten musí ukojit. Hned.

Přijde mi, že se v knize zrcadlí dnešní doba, plná všeho a vlastně ničeho pořádného. Všeho uspěchaného a neosobního. A tohle všechno v sobě snoubí tahle kniha. Symbolikou je právě onen hlad.

Výsledný dojem je pozitivní, přečtu znovu a třeba tomu porozumím víc (a nebo taky ne).

"Ten zvláštní dojem, že mi v těle něco chybí - pocit zhmotnělé nicoty - se, jak se zdálo, čímsi podobal ochromujícímu strachu, jaký vás zachvátí, když se octnete na samém vrcholku vysokánské špičaté věže."

Tržiště

Tržiště se mi líbilo svým konceptem povídek, které na sebe nijak nenavazují a jsou pouze pohledem určité osoby na danou situaci. Konkrétně na tržišti, kde se celý děj odehrává.

Kniha je příběhem deseti postav, deseti různých pohledů na situaci, aktuální rozpoložení a deseti věkových kategorií.

Bavila mě, líbila se mi její nenápadná provázanost v povídkách a v pohledech jednotlivých postav na situaci. Jejich zaujetí a jejich trápení. Každý měl to svoje, každý byl originál a každý měl trochu jiné priority a hodnoty v životě. Ta různorodost každodenního života je jedinečná a neopakovatelná.

Je napsaná lehce, svěže a v něčem mi připomíná Bábovky od Radky Třeštíkové. 

Mnohokrát jsem se u ní zamyslela a říkala si, co by se stalo kdyby se nestalo ono. Jaký by to mělo dopad? A dopadlo by to jinak? Nebo už má každý z nás jasný osud? Nijak neovlivnitelný?

Je to kniha ze života a ty mě prostě baví. 

Vždycky si uvědomím tu lehkost bytí a křehkost každého z nás. Jak snadno se může "něco" stát a skončit tím vše. Ze dne na den.

Kniha nemá konec, ten si musí každý z nás utvořit sám.