Ostuda

21:25:00

Jsem ostuda jménem Veronika.

  • nenapsala jsem několik dní nic (čas na facebook, instagram, snapchat, ale mám žejo!!!)
  • vynechala jsem jeden den 30 denní výzvy
  • nestíhám dělat svou práci
  • čím víc toho mám, tím víc depkařím
  • mám pocit, že všichni okolo mě vše stíhají líp a tak ňák dělají líp (pocit ubožáka a největšího chudáčka level 156789665)
  • nedodržuju pravidelnost v jídle (do toho se cpu buď čuňačinama ve formě kyselých pásků, brambůrků, sušenek, lízátek atd. a pak jdu cvičit a jaksi to postrádá smysl ne?)
  • s tím souvísí i to, že po 11 dnech nevidím ve své postavě rozdíl (čím to asi bude žejo? Brambůrek sem, brambůrek tam, sladká količka viď, jen si dej)
  • U levelu 2 (samozřejmě Jillian) jsem dnes málem chcípla (jestli jsem tenhle pocit měla u levelu 1, tak to byl slabý odvar, dneska se mi zdálo, že tu krev fakt potím a že snad dostanu infarkt a srdce mi vyskočí, rudost byla na levelu trilion, protože todle už není ani odstín rudé, to byla ta potící se krev a flekatý obličej - dva v jednom tu máš)
  • Asi, že jsem ten jeden den necvičila, tak se mi za to tělo mstí (nebo za ty čuňačiny co jím?)
  • těch odrážek by mohlo být z fleku 5678866666666777
Abych jenom neodrážkovala, tak to trošku shrnu - tenhle týden byl ve stylu zmatku, všechno musí být hned, nedávám to, filozofické otázky nad životem (chci todle skutečně dělat? Baví mě to? Je to do budoucna to pravé pro mě? Co když ne? Co když chci vypadnout z Prahy někam daleko, mít farmu, denně psát, vydělávat pár šupů, ale být šťastná...? Je to takhle špatně? Proč to takhle cítím teď? Čím jsem chtěla vždycky být a nestala se tím? Proč dělám to, co dělám? Proč není svět jednoduší?), následovalo školení a další zmatky konce týdne. 

Tento týden mám pořád tyhle myšlenky a nemůžu se jich zbavit, nevím, kam je zaškatulkovat, vždycky vyplavou na povrch a nedají mi pokoj. Do toho mám prokrastinačně - odkládací syndrom a čím víc se to kupí, tím je to horší (samozřejmě, jak jinak). Veroniko, je potřeba se přestat litovat a začít pořádně makat a něco s tím začít dělat (celkově i s těma myšlenkama, jinak z toho zblbneš úplně). Tento víkend se nechystám nic péct, jelikož víme, jak to minulý víkend dopadlo (špatně) a to nejen s mým pokusem o batátové brownies, ale také s blbou bublaninou, takže jsem si pěkně zašla do pekárny a koupila si povidlový koláč (a jaký byl skvělý!).

Program na dnešní večer je následující - Sex ve městě, homeoffice (to už asi padá), něco dobrího a spát.

Snad jste měli lepší týden než já.

P.S.: v týdnu jsem měla nejlepší kafe z kavárny I need coffee. 

P.S.2: Vždycky může být hůř moji milí.

P.S.4: asi si zítra udělám radost něčím pěkným.

P.S. už fakt poslední: zítra bude DJ Verča a hrozně nakažlivé songy, co mě teď chytly.

Mějte se co nejvíc Plameňákově a dělejte to, co Vás baví, žijeme jen jednou, ne na úkor někoho jiného (já se o to alespoň snažím, seč mi síly stačí).

V.








You Might Also Like

0 komentářů