Tiché dívky

8:52:00

Přidržte si klobouky, přichází autor, který Vám svou knihou vyrazí nejen dech, ale taky hrnek s kafem (nebo s čajem pro všechny čajomily). A jestli se Vám to bude zdát jako dost velké zadostiučinění, tak ještě nejste na konci knihy (ďábelský smích v mém podání)!

Zírám, smekám a vyšiluju, že existuje autor, který se staví na stejnou úroveň jako Wulf Dorn (ne-li výš?), jakto, že jsem o něm nevěděla už dřív? Nevěřícně kroutím hlavou a obdivuji své nové pyžamo s ledními medvědy.

Na knihu jsem přišla úplnou náhodou při brouzdání v Dobrovském, dostala mě obálka knihy a už jsem se viděla s čajem a knihou v ruce. Čaj nestačil vychladnout a já už měla dočteno. 

Několik velmi krátkých a pubertálních frází řečených při čtení této knihy: "Ty vole! To snad ne!" opakováno zhruba 67-krát v průběhu jednotlivých kapitol. V závěru přišla na řadu bezmoc, nutkání seznámit Wulfíka s Ericem a dát je dohromady. Hoši, napište něco společně, bude to bomba!

Neměla jsem velká očekávání, nevěděla jsem co čekat, nenastavovala jsem laťku vysoko a nebylo to potřeba, Eric tu laťku podlezl a naprosto mi vyrazil dech, jsem nadšená, plná dojmů a nevím, co dřív vyzdvihnout.

Kniha je psaná čtivě, kapitoly jsou krátké, stručné, nic se neokecává, jde se rovnou k jádru věci, děj Vám ubíhá pod rukama a než se nadějete, máte za sebou víc jak půlku knihy a začínáte si uvědomovat, jak moc si Vás ta kniha získala a jak dlouhou dobu jste díky ní nezakusili kofeinu. Tak dobrá je!

Už dle obrázku na obálce asi všem dochází, že se jedná o chladnou, místy krvavou detektivku psanou rukou amerického spisovatele Erica Rickstada, kterému v ČR vyšla zatím jen tato kniha (sakra, sakra, sakra), je to sympaťák a já už netrpělivě čekám na další jeho kousek, tak šup šup, sem s ním.

Jenom v krátkosti o knize: v zapadlém městečku řeší soukromý vyšetřovatel záhadná zmizení několika dívek, sám vychovává svou dceru a má za sebou ošklivou minulost. Při vyšetřování odhaluje nepěkné stránky dnešního světa a mladých dívek. Co se stalo se všemi těmi dívkami? To a mnohem víc na Vás čeká v této knize :-).

A pokud se rozhodnete stejně naivně jako já, číst tuto knihu v autobuse, tak Vás předem musím upozornit na několik možností, které mohou (a v mém případě nastaly) nastat (ať už v autobusu nebo mimo něj):
  • přejedete zastávku, dezorientace level milion
  • nechuť jít do práce je přímo úměrná nutkání dočíst knihu jedním dechem, málem jsem napsala dechtem..
  • přijdete pozdě do práce, několikrát, protože ten autobus asi přejel mojí stanici? Jen tak?
  • odpočítáváte hodiny do konce pracovní doby, protože ta kniha se sama nepřečte žejo
  • několikrát zakopnete při cestě do práce a z práce ať už s knihou nebo bez ní
  • hodláte si hrát na nemocného jedince s vidinou celodenního lenošení s touto knihou
  • nemáte v hlavě nic jiného, než je tato kniha a její konec achjo, už konec?
  • kafeprolití je normálka, přemýšlím, kde nemám skvrny od kafe
  • pubertální fráze typu "ty vole" jsou na několik dní oukej, protože ta kniha
  • absťák v pracovní době, chcete číst v každé volné minutě, ať už na obědě nebo při cestě do kuchyňky, nebo na WC? To už je moc...
  • filozofické otázky typu: uživí mě celodenní čtení knih, pití kávy a jedení dortíků? Můžu pracovat v kavárně jako pan ochutnavač kávy a dortíků? Dobře, to si říkám už nějakou dobu, zatím to nevychází, ale jednou!

Mockrát děkuji knihám Dobrovský za recenzní výtisk, hrdě si jej vystavím k oblíbencům (asi vedle Wulfíka?) a Vám přeji pěkné počteníčko!

Název - Tiché dívky
Nakladatelství - Host
Počet stran - 392
Spokojenost zaručena

You Might Also Like

0 komentářů