Proč jsem blázen?

9:39:00

Vždyť vy víte, jak to je.
Začalo to nevinným sbíráním propisek, kabelek, náušnic, knih, plameňáků, rtěnek, hrnečků, řekla jsem nevinným? Haha.

Vše musí mít svůj plán (až na cestování s Adou, tam se nechávám překvapit), svou kategorii a vše musí mít svou logiku, vlastně mojí logiku

Nedej bože, že je nějaká kniha v knihovně špatně seřazená. Představa, že si řadím knihy podle barvy je pro mě naprosto skličující a nepochopitelná. Jakou to má logiku? Není v tom vůbec řád.

Když zesiluji nebo zeslabuji televizi, potřebuju, aby to bylo zeslabeno/zesíleno na sudé číslo. Neptejte se mě proč. Jsem malý autista s duší plameňáka.

Sbírám hrníčky, čím menší a roztomilejší, tím líp pro mě (pro mou peněženku ne).

Jela jsem pro bílý stůl do Ikea. A víte proč? To abych měla na focení pěkný podklad a poklad! Mimochodem víte o tom, kde se nejlépe testuje Váš partnerský vztah? No přece v Ikea! Když vydržíte Ikeu, tak vydržíte cokoli. Jsem tak ráda, že jsem tam jela sama a mohla se bavit.

Plameňáci. Ani nevím, kdy to začalo, jednou se to zvrtlo a já zjistila, že mám ve skříni několik kousků a ani nevím, jak se mi tam dostaly. Nebo vím?

Jahoda. Když jsem se stěhovala do Prahy, vezla jsem sebou plyšovou jahodu (z Ikei, jaká náhodička), jen tak na památku a vzpomínku na Ostravu. Od té doby s ní spím a nejsem schopná se jí vzdát. Nebyla by od věci návštěva psychologa?

Infantilní věci. Ťuťuňuňu věci, které nepotřebuju, ale jsou tak rozkošné. 

Propisky. Mám jich doma balík. Různé, všelijaké, některé už asi nepíšou, ale jsou moje.

Sušák na prádlo. Níkdy není uklizený, vždy je na něm prádlo, které nejsem schopná uklidit. Je to už tradice.

Žehlička. Co to je? Vždyť to není moc skrčené. Cože, on existuje sprej na vyžehlení rukou?

Kávovar Nespresso. Miluju a maluju. Nejvíc, nejlepší investice do něčeho tak mňamozního. Ještě toho Clooneho k tomu a byla bych spokojená.

Odkapávač. Dává se tam nádobí ne? To se tam ještě vleze. Stavím pyramidu umytého nádobí. 

Plocha na PC. Vše musí mít své místo a svou složku. Bordel na ploše nesnáším.

Excel. Ač byste to do mě možná neřekli, mám ráda Excel a ráda tvořím nové věci, které ulehčují lidem jejich každodenní práci. A navíc v něm denodenně funguju.

Spaní. V první fázi si lehnu na levý bok a když už jsem fakt grogy, tak se přetáčím na pravý. Ten je můj finální. Pak už o ničem nevím. Jen ráno v zrcadle je to horší.

Víkend. Můžu vyspávat do kolika se mi bude chtít, takže vstanu v sedum?

Praní prádla. Prací den je vždy sobota, o tom žádná.

Kafe, knihy a snídaně zmiňovat nemusím co? 

You Might Also Like

0 komentářů