Batátové brownies

18:27:00

Taky Vás tak štve tohle počasí? Nechtěla jsem začínat svůj monolog zrovna tímhle, ale nejde jinak, v týdnu bude samozřejmě svítit sluníčko a budem sedět v kanclu a jen na to ven koukat, why not.

Tenhle víkend byl trošku divočina, tak to asi rozdělím do několika kategorií (klasika).

Přehled toho nejdůležitějšího za víkend (aneb Verčo pochval se, jak jsi to všechno "hezky" stihla):

  • Tragické pečení podle Elly (aneb vyhoď všechny prachy za zdravou stravu a zjisti, že je to na hovno
  • Vytvoření útulného zátiší na balkóně a má první cesta do Baumaxu (samotná jsem tam nikdy nebyla)
  • Návštěva restaurace Wokin
  • Cvičení (normálně mě to začalo bavit, ale hlavně to nezakřiknout)
  • Malej homeoffice o víkendu 
  • Pečení bublaniny (aneb nejsem snad takový neschopák, abych neupekla ani bublaninu)
  • Čuňačiny v podobě kyselých pásků (achjo, je to silnější než já)
  • Nedělní dopolední depka
  • Sobotní nákupy ve zdravé výživě (plácni se přes peněženku)
Sobota začala celkem fajn (až na to zatracený počasí), přemýšlela jsem, co dobrého (teď už si nemyslím, že to je dobré) udělám z mojí nové kuchařky od Elly a nakonec jsem se rozhodla pro Batátové brownies (ano už dle toho názvu to spooousty lidí odradí), ale já jsem si říkala, že to bude určitě mňamka a budu mít o snídaně postaráno (a chyba!). Takže jsem vyrazila do obchodu pro všechny potřebné ingredience (kde jsem strávila asi hodinu a myslela jsem, že mě picne!), bohužel 95 % věcí v obchodě vůbec nebylo, takže hledat pohankovou mouku nebo nepražené kakao bylo zbytečných 30 minut (možná i 40, já když se zabejčím, tak se nedám).

A jak to vlastně u mého nakupování vypadá? Chodím jako stará babča s papírkem na kterým je napsáno, co všechno je potřeba koupit, už několikrát se mi stalo, že jsem papírek někam zašantročila nebo ho v obchodě někam položila a už ho nenašla (ne neprohledávala jsem regály, i když...). Asi tisíckrát se mi stalo, že jsem ho pak objevila ve vypraných kalhotách nebo v některém kabátu (zbytečný jakkoli komentovat). Takže pokud mám papírek je vše v pořádku nakoupeno (a další 150 nepotřebných věcí, dle mě velmi potřebných), pokud papírek nemám, tak nakoupím úplně jiné věci a tak 5 % z nich jsou ze seznamu věcí (další seznam mám na lednici). Podotýkám, že je mi 24, ale mentálně na tom budu asi jako 70 letá.

Když jsem teda ty ingredience nemohla najít v obchodě, tak jsem vyrazila do zdravé výživy, kde jsem se plácla se surovinama na ty "úžasné" brownies přes kapsu, ale nakoupila jsem! 

Pak jsem vyrazila do nově otevřeného Thajského bistra Wokin, které je na Národní třídě a musím říct, že super. Ti, co jsou z Prahy, tak doporučuju tam zavítat, můžete si namíchat ingredience dle své libosti (i vegoši se tady nají) a jídlo Vám velice rychle připraví. Já jsem si namíchala rýžové nudle s kuřecím, žampiony, paprikama, koriandrem a teriaki omáčkou a byla to mňamina! Jako dobrotku jsem si domů odnesla tapiokový puding, který jsem chtěla otestovat (ještě jsem ho neměla, ale dneska asi padne za vlast), tak uvidíme, jaký bude. Co se týká interiéru restaurace, tak to není nic přeplácaného, sázeli spíš na klasiku a nic tím nezkazili, za mě palec nahoru :-)

Potom jsem vyrazila do toho slavného Baumaxu, kde jsem sháněla něco na zastínění balkónu (aby mi tam kolemjdoucí furt nečuměli, trošku soukromí žejo), našla jsem různé rákosy a síťoviny, ale nic z toho se mi nelíbilo, navíc ten rákos je takový fuj když zmokne, nechutnost. Nakonec jsem objevila takovou sympatickou clonu (dle nich je to obal na balkón, což mi přijde divný) a tu jsem si vzala. Díky bohu, že mám ten Baumax asi dvě zastávky od domu, protože jsem cestou domů umírala a táhla se s těžkým obalem na balkón (zase ty stavy na umření, trága), do toho batoh (předtím jsem napsala balkón, tak jsem asi měla pocit, že táhnu balkón místo batohu, vtipný fakt) na zádech a taška na rameni. Čím víc si ověšená, tím líp = o to víc funění.

Následovala instalace mého obalu na balkón, který se kupodivu fakt povedl a já se cítila jako mistr světa (jak už se po takovýchto činnostech cejtím vždycky), kterému nikdo nevidí na balkón, takže teďka jsem top secret.

Poté jsem vybalila nákup a rozhodla se jít před jídlem ještě cvičit (podotýkám, že bylo asi 15:30 a hlady už jsem skoro neviděla, nepřeháněj zas), co Vám budu povídat, trošku jsem trpěla (jako zvíře), ale když se podívám zpětně na ty předchozí dny, tak to bylo o hodně lepší, dokonce už i ty kliky zvládám (za což jsem na sebe fakt pyšná). Po cvičení jsem byla vyřízená a rozhodla jsem se teda najíst (což bylo vtipné, protože se mi chtělo spát a málem jsem skončila hlavou v těch nudlích), což mě unavilo ještě víc, takže jsem se chystala jít si zdřímnout, ALE rozhodla jsem se jít dělat slavné brownies.

Průběh brownies byl následující - oškrábat batáty, povařit, smíchat sypké směsi (do teď jsem to zvládala), poté hodit do mixéru batáty společně s datlemi a nechat umixovat v jemný krém (to se nestalo). Vzhledem k tomu, že mám pouze tyčový mixér, tak jsem umírala u mixování batátů a datlí a myslela jsem, že mi upadne ruka (ne jen, že jsem se ten den tahala s obalem na balkón, ale ještě mixovat), nakonec teda neupadla, ale brnělo mi v ní asi 10 minut (nechápu). Všechny ingredience jsem poté smíchala dokupy a měly se nalít (nebylo co lít, já měla hnusnou mňagu, nelilo se to ani náhodou) do pekáče (nechápu jako, do jakého pekáče sakra? Plech? Nebo klasický pekáč na kachnu či co?). V této fázi pečení už jsem byla celkem vytočená (k tomu mi stačí únava a to, že se mi prostě nedaří), proč sakra nenapíše jaký pekáč? Jakých rozměrů? Jak velké mají být ty brownies? Tak má jich být sakra 10-12 jakých rozměrů? (ozval se analytik, který potřebuje přesné instrukce). Okej, vyprdla jsem se na to a prostě to nahňátala na plech (což byla blbost). Po upečení to krásně vonělo tím nepraženým kakaem, tak jsem si říkala, že to bude určitě chuťově bomba! A ono kulové (spíš hovno). Víte jak chutná plastelína s vůní kakaa? Udělejte tento recept a zaručeně budete vědět. Tímto se omlouvám Elle, že takto urážím její recept, ale tohle se nedalo jíst, myslím, že ani pes by to nežral... Promiň Ello, asi nemám takové chuťové pohárky jako ty.

Po této velmi "milé" zkušenosti a mé nedělní ranní deprese, že prostě nejsem schopná udělat ani ty posrané brownies, jsem se i tak rozhodla upéct bublaninu (to už by měl zvládnout i totální zoufalec ne?) a jestli nebude ani ta dobrá, tak si koupím piškoty a nutellu a bude!

Dneska jsem si po včerejším perném dnu udělala pohodu s kyselými pásky, přesnídavkou a kyselýma okurkama (nejsem těhotná, jenom mám chutě). Trošku jsem udělala něco do práce a teď už zase lebedím a pomalu se smiřuju, že je zejtra pondělí (které bude zahrnovat i ochutnávku mé bublaniny).

Mějte hezký zbytek dne a vězte, že zdravá strava hold není pro každého!

Vaše Veróniet.

P.S.: ulítávám teďka na téhle písničce a nevím vůbec proč. Jo a čokosušenky jsou už pryč, to se bude ta postavička panečku rýsovat, strava jedna báseň!


Wokin
Wokin

Wokin

Top secret balkón

přípravy na "slavné" brownies

Bublanina (druhá šance mému pečení)

You Might Also Like

0 komentářů