Den blbec (slabé slovo)

20:21:00

Ahojte!

Dneska jsem se na sepsání mého "čupr" dne fakt těšila. Začalo to naprostým kóma, když jsem se nemohla odvalit z postele, zděšení v zrcadle, protože kruhy pod očima přece nemohou dosahovat takových rozměrů? Okej, takže rychle kafe a udělat ze sebe "člověka" (což byl naprosto nadlidský úkon). Většinou mě v téhle krizi zachrání výrazná rtěnka, která alespoň trochu odvede pozornost od těch šílených pytlů pod očima.

Nicméně už od rána bylo všechny špatně (dráma na bodě 2256464564665). A tady opět platí moje oblíbená přímá úměra - čím víc se snažíš, tím víc se to ve výsledku podělá (za mě 100% úspěšnost podělání). Takže ráno nejdřív pěkně podělat kruhy pod očima, tak aby šly ve výsledku vidět ještě víc než předtím, ale why not žejo. Dále moje zázračná gumička do vlasů, která zkouší mojí trpělivost a schválně mi vyškubává co nejvíc vlasů tím stylem, že budu asi za 5 let totálně holohlavá (na což se už strašně těším, protože mě ty vlasy totálně serou). A ještě k té gumičce - ona nejenže rve vlasy, ale taky mě po ní pekelně bolí hlava (podotýkám, že jí ani nijak extra neutahuju). Ano, mohla bych si vzít jinou z toho trilionu co jich mám doma, ale proč ne tudle? O čem bych pak psala? O něčem normálním? (Asi těžko). Když jsem dala ňákým (zázračným) způsobem svůj obličej do normální (akceptovatelné) podoby, zjistila jsem, že vypadám jako těhule se svým břichem (tímto zdravím své špeky na břiše) a není se čemu divit žejo (kdyby jsi nebyla lemra, tak by to vypadalo jinak). Takže pěkně sexy bikini body Verčo, radost pohledět!

V práci jsem se během dne utvrzovala v tom, že vypadám jako naprostej idiot a že je všechno špatně a proč to vlastně nosím a co vlastně budu nosit v létě? Budu chodit v pytli? Nebo si budu moct vzít homeoffice na celý léto?

Po práci pěkně šup do obchodu nakoupit prasečiny (a pak se divíš!) a hurá domů s bolehlavem na stupnici 100000000000 z 10 napsat článek o tom, jak je všechno v mém dni na hovno (a ne jen ve dni) a nezapomenout se pochlubit čupr mrkvovýma muffinama, které chutnaly jako bláto s mrkví (ale byly bez cukru, tak to neber žejo). Myslím, že by je ani pes nežral. Včera, když jsem je upekla, tak krásně voněly, tak jsem se těšila, že budou i přes jejich prvotní vzezření dobré... A ono kulové! V tomto případě jsem měla dát hned na první dojem.

Další vysírací věc byla v buse - byl jí konkrétně ten zvuk při zavírání dveří autobusu. Proč musí být tak hlasitě? Nejenže svítí, ale ještě musí tak šíleně pípat? Abychom všichni ohluchli a mohli se orientovat alespoň tím světlem? Mohli by dát do autobusu rovnou i discokouli. Aneb Veronika nasranost na bodě nekonečno, už chybí jen málo do výbuchu.

Celý můj "skvělý" den jsem završila pádem při výstupu z autobusu (asi karma nebo co), zkrvaveným kolenem a brambůrkama totálně na sra...prášek (rozumějte při pádu jsem spadla na ty brambůrky žejo). Když jsem se dobelhala domů už jsem neměla sílu se na nic a nikoho zlobit, došly síly.

Se všemi, co měli den blbec soucítím a nebojte, vždycky může být ještě hůř (taky potvrzené pravidlo - když už si říkáš, že to horší být nemůže, tak ono ejhle, může!).


Zdraví Veronika v 8. měsící těhotenství.













You Might Also Like

0 komentářů