HYC

Jak jste jistě všichni zaregistrovali léto je tady a s ním řádná dávka sluníčka = horkomilové jsou happy. Patřím do skupiny horkomilů, takže si tohle teplo užívám (pokud v tomhle vedru necvičím, to je trošku peklo, zpocenost level milión, infarkt level "rači mě zabijte" - a ano stále poctivě cvičím - krom jednoho vynechaného dne - to bylo krizovka). Milovníci tepla to zajisté chápou, zbožňuju, když mi to teplo prostupuje tělem a cítím jak začínám chytat barvu, miluju probouzet se ráno do takového počasí a neřešit co si vzít na sebe, protože je tam prostě krásně, takže šaty, sukně, kraťasy cokoli a ven. Navíc vitamín D je prostě miláček a zajistí mi dobrou náladu na celý den (tímto Ti děkuju sluníčko), myslím, že jsem se měla narodit někde víc v teple - spíš by se hodilo napsat na jihu, ale okej Verčo (stačila by mi Itálie nebo Austrálie - mimochodem, tam jsou lidi tak hezky vysmátí - aby ne žejo). Zima by mi stačila jen v Prosinci (a hlavně na horách, v Praze je to srajda) a pak během celého roku 30 stupňů, vstáváte se sluníčkem, žádná tma a deprese.

Jak jsem psala výše, cvičení je v tomhle počasí trošku utrpení (prý trošku, haha), jestli se normálně zapotím, tak v tomhle počasí ze mně leje neskutečným způsobem, buší mi srdce a musím dělat pauzy, protože je to na infarkt a takový ten pocit, kdy se nemůžete pořádně nadechnout, protože venku se vůbec nehne vzduch (takže trošku deštíku by mi zase tak nevadilo, díky). Nicméně do cvičení se už nemusím nutit (když teda není ten hyc, to se trošku přemlouvám), během cvičení trpím jako zvíře (to se nezměnilo, protože level dva mi přijde neskutečný - oblíbené slovo a Jillian mi trošku leze na nervy, co si budem povídat, když ona může ještě v průběhu těch cviků mluvit, to Vás nasere, když vy už jste na pokraji sil), ale po cvičení - ten pocit, že jste o den dál, že jste to nevzdali hned třetí den, to mi nikdo nevezme :). Jo a abych nezapomněla endorfiny žejo, dobrá nálada a sluníčko k tomu. Díky tomu cvičení nemám moc čas myslet na blbosti (pro mě veledůležité věci), takže jsem pak příjemně unavená a padnu, takže všichni, co tápete, jestli začít nebo ne, začněte, stojí to za to! Abych Vás jen nemotivovala, tak se zmíním i o své stravě, která je (jak to říct slušně) trošku naprd, protože jí buď dodržuju (to znamená jím pravidelně a neprasím) nebo jsem úplně mimo a hned po cvičení se cpu sladkým a brambůrkama, někdy je to taky mezi, protože ráno začnu slušně a na oběd jdeme s kolegy na holandský řízek (nerada chodím sama na oběd, navíc ten holanďák je tam úžasný!), takže všechno snažení je trošku tatam. Na druhou stranu si říkám, že když každý den cvičím, tak si to praseníčko můžu sem tam dovolit (ne celej den Verčo).

Co mě každý rok překvapuje, když přijdou tyhle vedra (je léto lidi), že se lidi strašlivě diví, že je vedro. Má snad být v létě zima? Takhle je to hold vždycky, když je horko, chceme zimu, když je zima, chceme horko (tohle platí nejen u počasí), prostě chceme mít to, co mít nemůžeme. Naopak já jsem nadšená (nepočítám veřejnou dopravu, tam je to "trošku" utrpení, jelikož se stále někteří jedinci nenaučili používat deodorant, takže chuťovka). Z čeho ale nejsem nadšená je klimatizace - chápu, že když je vedro, tak je příjemné se trošku ochladit o pár stupni (píšu pár, ne 15 a víc!!!!), ale ne jako jistí extrémisti, co nesnáší teplo a jsou schopni to snížit i o 15 - 20 stupňů dolů! Jako fakt? Samozřejmě mě pak bolí v krku, ale hlavně, že jim je fajn (když já se tam klepu zimou jako ratlík). Zakázala bych pouštění klimatizace o víc tak 10 stupňů dolů. Toť vše k mým pocitům ohledně počasí a klimatizace, díky všem za pozornost.

Týden se celkem vydařil a opět hrozně rychle utekl (nechápu, jak to v poslední době utíká), všechno, co bylo potřeba udělat, jsem udělala a mám zasloužené volno (taky jsem se řádně odměnila). Zítra vyrážíme s Adou na výlet do Pardubic, těším se a vše hodlám zdokumentovat a napíšu tipy, kam zavítat (kavárny jak jinak) a jestli stojí Pardubice za to (snad pro ně nebude platit naše známá frázička - Par.. nikdy více). V průběhu týdne jsem si udělala několik radostí a mám konečně dloooooouhatánskou sukni (trošku si na ní zvykám, protože jí tahám neustále po zemi a připadám si jako víííííla = cvok). Zdokumentovala jsem několik outfitů z týdne, tak se s Vámi podělím (ať už chcete nebo ne, máte smůlu :D), jistě si všimnete, že jsem se zamilovala do své džísky a nedám bez ní ani krok (mám zálusk na džínové lacláče, tak snad se poštěstí).

Hezký večer a slunce v duši, jako Rita se svým Hot right now!

P.S.: mám zálusk na nového Plameňákovce, je to úchylka, to je jasnačka.

PA

rozhodování v Zootu

suknice v akci

dnešní oběd a nové prostírání :P

to nešlo sem nedat - prostě ananasy (v pozadí plameňákovci)

úchylka s názvem "koupeno kvůli motivu"